Světlo a spektrum
Světlo lze popsat jeho spektrem: kolik energie obsahuje každá vlnová délka v celém viditelném rozsahu (od přibližně 380 do 780 nm).
Číslo: 1
Zjednodušené prohlášení
Bílé světlo se skládá z mnoha různých vlnových délek, které vnímáme jako barvy.
Kontextové informace
Když vidíme různé barvy, ve skutečnosti vidíme různé vlnové délky světla. Krátké vlnové délky se jeví jako fialové, o něco delší jako modré, delší azurové, pak zelené, žluté, oranžové a červené.
Seznam literatury
CIE. (2020). ILV: International Lighting Vocabulary. CIE Central Bureau.
Boyce, P. R. (2014). Human factors in lighting (3rd ed.). CRC Press, Taylor & Francis Group.
Rozložení světelné expozice během dne i roku může být poměrně složité a závisí na tom, kde se člověk nachází a co dělá.
Číslo: 2
Zjednodušené prohlášení
Množství světla kolem nás (světla, jemuž jsme vystaveni) se mění s tím, jak přecházíme mezi různými interiéry a venkovním prostředím, a podle denní a roční doby.
Kontextové informace
Od úsvitu k poledni denní světlo přibývá, večer pak ubývá. Na mnoha místech světa se množství denního světla v létě a v zimě velmi odlišuje.
Seznam literatury
Webler, F. S., Spitschan, M., Foster, R. G., Andersen, M., & Peirson, S. N. (2019). What is the ‘spectral diet’ of humans? Curr Opin Behav Sci, 30, 80-86.
Míru vystavení světlu, tedy světelnou expozici, lze popsat intenzitou, tedy celkovým množstvím energie ve všech vlnových délkách od 380 do 780 nm, váženým podle funkce, která nás zajímá.
Číslo: 3
Zjednodušené prohlášení
Světelnou expozici můžeme stanovit tak, že vyhodnotíme intenzitu světla v různých vlnových délkách.
Kontextové informace
Světelný zdroj můžeme charakterizovat podle toho, kolik výkonu vyzařuje při jednotlivých vlnových délkách. Tento výkon se nazývá intenzita. Fyzikové intenzitu měří, zatímco biologové a psychologové zkoumají, jak intenzita světla ovlivňuje různé procesy v těle.
Seznam literatury
CIE. (2014). CIE TN 002:2014: Relating photochemical and photobiological quantities to photometric quantities. CIE Central Bureau.
Denní světlo má takzvaně široké spektrum, obsahuje mnoho energie v mnoha vlnových délkách.
Číslo: 4
Zjednodušené prohlášení
Denní světlo má široké spektrum energie pokrývající mnoho vlnových délek – lze ho rozložit na všechny barvy duhy.
Kontextové informace
Denní světlo, tedy kombinace přímého slunečního a rozptýleného světla z oblohy, obsahuje všechny viditelné vlnové délky a nejen je. Skladba vln.délek se mění podle denní doby a počasí. To se projevuje změnou barvy denního světla.
Seznam literatury
Boyce, P. R. (2014). Human factors in lighting (3rd ed.). CRC Press, Taylor & Francis Group.
Různé elektrické zdroje světla (např. LED žárovky, úsporné žárovky atd.) mají různá spektra.
Číslo: 5
Zjednodušené prohlášení
Různé světelné zdroje vytvářejí světlo různými způsoby, čímž vznikají odlišné vlnové délky nebo barvy.
Kontextové informace
Různé technologie světelných zdrojů používají při převodu elektřiny na světlo různé materiály. Rozdíly v materiálech způsobují rozdíly v rozložení světelné energie do jednotlivých vlnových délek. Tomuto rozčlenění energie se říká spektrální distribuce.
Seznam literatury
Pattison, P. M., Tsao, J. Y., Brainard, G. C., & Bugbee, B. (2018). LEDs for photons, physiology and food. Nature, 563(7732), 493-500.
DiLaura, D. L., Houser, K. W., Mistrick, R. G., & Steffy, G. R. (2011). The lighting handbook. Illuminating Engineering Society of North America.
Vlastnosti denního světla (spektrum, intenzita aprostorová distribuce) se mění během dne i roku a také se změnou počasí.
Číslo: 6
Zjednodušené prohlášení
Barva, intenzita a charakter denního světla se mění v průběhu dne, podle roční doby i podle počasí.
Kontextové informace
Při průchodu slunečního světla atmosférou se modré světlo rozptyluje více než jiné vlnové délky. Proto se nám obloha jeví jako modrá.
Seznam literatury
DiLaura, D. L., Houser, K. W., Mistrick, R. G., & Steffy, G. R. (2011). The lighting handbook. Illuminating Engineering Society of North America.
Lynch, D. K., & Livingston, W. (2001). Color and light in nature (2nd ed.). Cambridge University Press.
Woelders, T., Wams, E. J., Gordijn, M. C. M., Beersma, D. G. M., & Hut, R. A. (2018). Integration of color and intensity increases time signal stability for the human circadian system when sunlight is obscured by clouds. Sci Rep, 8(1), 15214. https://doi.org/10.1038/s41598-018-33606-5
Spitschan, M., Aguirre, G. K., Brainard, D. H., & Sweeney, A. M. (2016). Variation of outdoor illumination as a function of solar elevation and light pollution. Sci Rep, 6, 26756. https://doi.org/10.1038/srep26756
Lidské světlocitlivé buňky
V lidském oku se nachází sítnice, tvořená několika druhy světlocitlivých buněk, jež se liší reakcí na různé vlnové délky.
Číslo: 7
Zjednodušené prohlášení
Sítnice v oku obsahuje buňky, které nám umožňují zaznamenat různé barvy.
Kontextové informace
Sítnice v lidském oku obsahuje světlocitlivé buňky, které převádějí světlo na signály do mozku. Tyto buňky se nazávají čípky, tyčinky a vnitřně fotosenzitivní gangliové buňky (ipRGC).
Seznam literatury
Lucas, R. J., Peirson, S. N., Berson, D. M., Brown, T. M., Cooper, H. M., Czeisler, C. A., Figueiro, M. G., Gamlin, P. D., Lockley, S. W., O’Hagan, J. B., Price, L. L., Provencio, I., Skene, D. J., & Brainard, G. C. (2014). Measuring and using light in the melanopsin age. Trends Neurosci, 37(1), 1-9.
Kolb, H. (2005). Photoreceptors. In H. Kolb, E. Fernandez, B. Jones, & R. Nelson (Eds.), Webvision: The Organization of the Retina and Visual System. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21413389
Čípky nám umožňují vidět v jasném světle barvy, pohyb a prostorové detaily.
Číslo: 8
Zjednodušené prohlášení
Díky čípkům vidíme barvy, pohyb a předměty za jasného světla.
Kontextové informace
Čípky jsou specializované buňky na sítnici oka. Název dostaly podle svého tvaru (jak vypadají pod mikroskopem). Nejvyšší hustota čípků je uprostřed sítnice, v tzv. žluté skvrně, odborně fovea.
Seznam literatury
Stockman, A. (2019). Cone fundamentals and CIE standards. Current Opinion in Behavioral Sciences, 30, 87-93.
Brainard, D. H. (2019). Color, pattern, and the retinal cone mosaic. Curr Opin Behav Sci, 30, 41-47.
Tyčinky nám umožňují vidět za slabého světla hrubé tvary v prostoru.
Číslo: 9
Zjednodušené prohlášení
Díky tyčinkám vidíme tvary a obrysy za slabého světla.
Kontextové informace
Tyčinky jsou velmi citlivé na nízké hladiny světla. Jsou nezbytné pro noční vidění.
Seznam literatury
Fu, Y. (2018). Phototransduction in rods and cones. In H. Kolb, E. Fernandez, B. Jones, & R. Nelson (Eds.), Webvision: The Organization of the Retina and Visual System.
Kolb, H. (2009). Circuitry for rod signals through the retina. In H. Kolb, E. Fernandez, B. Jones, & R. Nelson (Eds.), Webvision: The Organization of the Retina and Visual System.
Nevizuální účinky světla
Vnitřně světlocitlivé gangliové buňky (ipRGC) převádějí světlo na signály, jež ovlivňují mnoho fyziologických funkcí.
Číslo: 10
Zjednodušené prohlášení
Když ipRGC zaznamenají světlo, vyšlou signály do mozku, čímž regulují různé tělesné funkce.
Kontextové informace
Elektrické signály z ipRGC putují do oblastí v mozku, které řídí cykly spánku a bdění, stupeň bdělosti a náladu.
Seznam literatury
Lucas, R. J., Peirson, S. N., Berson, D. M., Brown, T. M., Cooper, H. M., Czeisler, C. A., Figueiro, M. G., Gamlin, P. D., Lockley, S. W., O’Hagan, J. B., Price, L. L., Provencio, I., Skene, D. J., & Brainard, G. C. (2014). Measuring and using light in the melanopsin age. Trends Neurosci, 37(1), 1-9.
Spitschan, M. (2019). Melanopsin contributions to non-visual and visual function. Curr Opin Behav Sci, 30, 67-72.
Lucas, R. J., Lall, G. S., Allen, A. E., & Brown, T. M. (2012). How rod, cone, and melanopsin photoreceptors come together to enlighten the mammalian circadian clock. Prog Brain Res, 199, 1-18. https://doi.org/10.1016/B978-0-444-59427-3.00001-0
Světlo večer a v noci způsobuje potlačení tvorby melatoninu, a to převážně prostřednictvím ipRGC buněk.
Číslo: 11
Zjednodušené prohlášení
Světlo blokuje tvorbu melatoninu (hormonu, který řídí cykly spánku a bdění), zejména večer a v noci.
Kontextové informace
Buňky ipRGC obsahují melanopsin (protein citlivý na světlo). Když ipRGC zaznamenají jasné světlo, melanopsin se aktivuje. Tato aktivace stimuluje nervové dráhy, které zastaví tvorbu melatoninu v pineální žláze.
Seznam literatury
Brown, T. M. (2020). Melanopic illuminance defines the magnitude of human circadian light responses under a wide range of conditions. J Pineal Res, 69(1), e12655.
Prayag, A. S., Najjar, R. P., & Gronfier, C. (2019). Melatonin suppression is exquisitely sensitive to light and primarily driven by melanopsin in humans. J Pineal Res, 66(4), e12562.
Giménez MC, Stefani O, Cajochen C, Lang D, Deuring G, Schlangen LJM. Predicting melatonin suppression by light in humans: Unifying photoreceptor-based equivalent daylight illuminances, spectral composition, timing and duration of light exposure. J Pineal Res. 2022; 72:e12786.
Světlo je hlavní signál, který zajišťuje signalizaci cirkadiánního systému s 24hodinovými cykly vnějšího prostředí.
Číslo: 12
Zjednodušené prohlášení
Světlo je hlavním signálem, který synchronizuje vnitřní hodiny těla se střídáním dne a noci.
Kontextové informace
Světlo se podílí na řízení vnitřních rytmů v těle. Tím zajišťuje, že biologické pochody začnou a skončí v příhodných časech.
Seznam literatury
Blume, C., Garbazza, C., & Spitschan, M. (2019). Effects of light on human circadian rhythms, sleep and mood. Somnologie (Berl), 23(3), 147-156. https://doi.org/10.1007/s11818-019-00215-x
Duffy, J. F., & Czeisler, C. A. (2009). Effect of light on human circadian physiology. Sleep Med Clin, 4(2), 165-177.
Wright, K. P., Jr., McHill, A. W., Birks, B. R., Griffin, B. R., Rusterholz, T., & Chinoy, E. D. (2013). Entrainment of the human circadian clock to the natural light-dark cycle. Curr Biol, 23(16), 1554-1558. https://doi.org/10.1016/j.cub.2013.06.039
Světlo přímo ovlivňuje biologické hodiny v mozku, čímž řídí cyklus spánku a bdění a jiné denní fyziologické rytmy.
Číslo: 13
Zjednodušené prohlášení
Světlo ovlivňuje naše vnitřní hodiny, které řídí střídání spánku a bdění a jiné denní rytmy.
Kontextové informace
Světelná expozice ovlivňuje spánek, vylučování hormonů, metabolismus a stupeň bdělosti.
Seznam literatury
Blume, C., Garbazza, C., & Spitschan, M. (2019). Effects of light on human circadian rhythms, sleep and mood. Somnologie (Berl), 23(3), 147-156. https://doi.org/10.1007/s11818-019-00215-x
Duffy, J. F., & Czeisler, C. A. (2009). Effect of light on human circadian physiology. Sleep Med Clin, 4(2), 165-177.
Ráno dokáže světlo posunout cirkadiánní hodiny dopředu, večer je může naopak zpozdit.
Číslo: 14
Zjednodušené prohlášení
Ranní světlo podporuje dřívější čas usnutí i následného probuzení, naopak světlo večer může usínání i probouzení posunout na později.
Kontextové informace
Světlo vybízí mozek k aktivitě. Ranní světlo posouvá vnitřní hodiny těla dopředu (na dřívější čas), zatímco večerní světlo je zpožďuje (na pozdější čas).
Seznam literatury
Khalsa, S. B., Jewett, M. E., Cajochen, C., & Czeisler, C. A. (2003). A phase response curve to single bright light pulses in human subjects. J Physiol, 549(Pt 3), 945-952.
St Hilaire, M. A., Gooley, J. J., Khalsa, S. B., Kronauer, R. E., Czeisler, C. A., & Lockley, S. W. (2012). Human phase response curve to a 1 h pulse of bright white light. J Physiol, 590(13), 3035-3045.
Za jistých okolností může světlo také zvýšit naši bdělost a zlepšit kognitivní funkce.
Číslo: 15
Zjednodušené prohlášení
V určitých situacích dokáže světlo zlepšit naši bdělost a schopnost myslet.
Kontextové informace
Vystavení se intenzivnímu světlu během dne i v noci, za jistých podmínek zvyšuje bdělost a zlepšuje kognitivní výkon.
Seznam literatury
Cajochen, C., Zeitzer, J. M., Czeisler, C. A., & Dijk, D. J. (2000). Dose-response relationship for light intensity and ocular and electroencephalographic correlates of human alertness. Behav Brain Res, 115(1), 75-83. https://doi.org/10.1016/s0166-4328(00)00236-9
Lok, R., Joyce, D. S., & Zeitzer, J. M. (2022). Impact of daytime spectral tuning on cognitive function. J Photochem Photobiol B, 230, 112439.
Lok, R., Smolders, K., Beersma, D. G. M., & de Kort, Y. A. W. (2018). Light, alertness, and alerting effects of white light: a literature overview. J Biol Rhythms, 33(6), 589-601.
Fyziologické reakce na světlo jsou určovány hlavně tím, kolik světla v daný okamžik dopadá na sítnici a stimuluje ipRGC.
Číslo: 16
Zjednodušené prohlášení
Reakce našeho organismu na světlo závisí na tom, kolik světla a kdy dopadne na ipRGC buňky na sítnici oka.
Kontextové informace
Reakce ipRGC zřejmě závisí na denní době a také na cirkadiánních faktorech.
Seznam literatury
CIE. (2018). CIE S 026/E:2018: CIE system for metrology of optical Radiation for ipRGC-influenced responses to light. Central Bureau. https://doi.org/10.25039/s026.2018
Gimenez, M. C., Stefani, O., Cajochen, C., Lang, D., Deuring, G., & Schlangen, L. J. M. (2022). Predicting melatonin suppression by light in humans: Unifying photoreceptor-based equivalent daylight illuminances, spectral composition, timing and duration of light exposure. J Pineal Res, 72(2), e12786. https://doi.org/10.1111/jpi.12786
Schlangen, L. J. M., & Price, L. L. A. (2021). The lighting environment, its metrology, and non-visual responses. Front Neurol, 12, 624861.
Schollhorn, I., Stefani, O., Lucas, R. J., Spitschan, M., Epple, C., & Cajochen, C. (2024). The impact of pupil constriction on the relationship between melanopic EDI and melatonin suppression in young adult males. J Biol Rhythms, 39(3), 282-294.
Více světla večer může prodloužit čas potřebný k usnutí.
Číslo: 17
Zjednodušené prohlášení
Vystavení se světlu večer může ztížit usínání.
Kontextové informace
Večerní světlo organismu sděluje, že je stále ještě den. Tím zvyšuje bdělost a posouvá vnitřní hodiny na pozdější čas.
Seznam literatury
Cain, S. W., McGlashan, E. M., Vidafar, P., Mustafovska, J., Curran, S. P. N., Wang, X., Mohamed, A., Kalavally, V., & Phillips, A. J. K. (2020). Evening home lighting adversely impacts the circadian system and sleep. Sci Rep, 10(1), 19110.
Cajochen, C., Stefani, O., Schöllhorn, I., Lang, D., & Chellappa, S. L. (2022). Influence of evening light exposure on polysomnographically assessed night-time sleep: A systematic review with meta-analysis. Lighting Research & Technology, 54(6), 609-624.
Schollhorn, I., Stefani, O., Lucas, R. J., Spitschan, M., Slawik, H. C., & Cajochen, C. (2023). Melanopic irradiance defines the impact of evening display light on sleep latency, melatonin and alertness. Commun Biol, 6(1), 228.
Stefani, O., Freyburger, M., Veitz, S., Basishvili, T., Meyer, M., Weibel, J., Kobayashi, K., Shirakawa, Y., & Cajochen, C. (2021). Changing color and intensity of LED lighting across the day impacts on circadian melatonin rhythms and sleep in healthy men. J Pineal Res, 70(3), e12714. https://doi.org/10.1111/jpi.12714
Více světla přes den může zlepšovat náladu.
Číslo: 18
Zjednodušené prohlášení
Jasné světlo přes den může zlepšovat náladu.
Kontextové informace
Vystavení se přirozenému dennímu světlu (ze slunce) nebo elektrickému světlu vyšší intenzity, pokud neoslňuje, může snižovat stres a vylepšovat emoční rovnováhu.
Seznam literatury
Burns, A. C., Saxena, R., Vetter, C., Phillips, A. J. K., Lane, J. M., & Cain, S. W. (2021). Time spent in outdoor light is associated with mood, sleep, and circadian rhythm-related outcomes: A cross-sectional and longitudinal study in over 400,000 UK Biobank participants. J Affect Disord, 295, 347-352.
Maruani, J., & Geoffroy, P. A. (2019). Bright light as a personalized precision treatment of mood disorders. Front Psychiatry, 10, 85.
Více světla přes den může zlepšit kvalitu spánku během následující noci.
Číslo: 19
Zjednodušené prohlášení
Vystavení se intenzivnějšímu světlu během dne může zlepšit spánek.
Kontextové informace
Expozice vyšší hladině světla přes den snižuje fragmentaci spánku (počet probuzení během noci) a zvyšuje hloubku spánku v noci.
Seznam literatury
Cajochen, C., Reichert, C., Maire, M., Schlangen, L. J. M., Schmidt, C., Viola, A. U., & Gabel, V. (2019). Evidence that homeostatic sleep regulation depends on ambient lighting conditions during wakefulness. Clocks Sleep, 1(4), 517-531.
Lok, R., Woelders, T., Gordijn, M. C. M., van Koningsveld, M. J., Oberman, K., Fuhler, S. G., Beersma, D. G. M., & Hut, R. A. (2022). Bright light during wakefulness improves sleep quality in healthy men: a forced desynchrony study under dim and bright light (III). J Biol Rhythms, 37(4), 429-441.
Wams, E. J., Woelders, T., Marring, I., van Rosmalen, L., Beersma, D. G. M., Gordijn, M. C. M., & Hut, R. A. (2017). Linking light exposure and subsequent sleep: a field polysomnography study in humans. Sleep, 40(12).
Při dodržení lékařem předepsaného protokolu světelné terapie může ranní expozice jasnému světlu vést ke zlepšení nálady u lidí s určitými klinickými diagnózami.
Číslo: 20
Zjednodušené prohlášení
Lékař může předepsat světelnou terapii k léčbě zimní deprese a dalších zdravotních potíží.
Kontextové informace
Bylo dokázáno, že expozice jasnému světlu zlepšuje depresivní příznaky u osob trpících sezónní afektivní poruchou.
Seznam literatury
Meesters, Y., & Gordijn, M. C. (2016). Seasonal affective disorder, winter type: current insights and treatment options. Psychol Res Behav Manag, 9, 317-327.
Terman, M., Terman, J. S., Quitkin, F. M., McGrath, P. J., Stewart, J. W., & Rafferty, B. (1989). Light therapy for seasonal affective disorder. A review of efficacy. Neuropsychopharmacology, 2(1), 1-22.
Faktory ovlivňující nevizuální účinky světla
Ke zdravé světelné expozici patří každodenní střídání jasného světla ve dne s tmou v noci.
Číslo: 21
Zjednodušené prohlášení
Součástí zdravého denního režimu je jasné světlo přes den a tma v noci.
Kontextové informace
Dodržování pravidelného střídání jasného světla přes den a tmy v noci je asociované s lepším fyzickým i duševním zdravím.
Seznam literatury
Brown, T. M., Brainard, G. C., Cajochen, C., Czeisler, C. A., Hanifin, J. P., Lockley, S. W., Lucas, R. J., Munch, M., O’Hagan, J. B., Peirson, S. N., Price, L. L. A., Roenneberg, T., Schlangen, L. J. M., Skene, D. J., Spitschan, M., Vetter, C., Zee, P. C., & Wright, K. P., Jr. (2022). Recommendations for daytime, evening, and nighttime indoor light exposure to best support physiology, sleep, and wakefulness in healthy adults. PLoS Biol, 20(3), e3001571.
Burns, A. C., Windred, D. P., Rutter, M. K., Olivier, P., Vetter, C., Saxena, R., Lane, J. M., Phillips, A. J. K., & Cain, S. W. (2023). Day and night light exposure are associated with psychiatric disorders: an objective light study in >85,000 people. Nature Mental Health, 1(11), 853-862.
Windred, D. P., Burns, A. C., Lane, J. M., Olivier, P., Rutter, M. K., Saxena, R., Phillips, A. J. K., & Cain, S. W. (2024). Brighter nights and darker days predict higher mortality risk: A prospective analysis of personal light exposure in >88,000 individuals. Proc Natl Acad Sci U S A, 121(43), e2405924121. Windred, D. P., Burns, A. C., Rutter, M. K., Ching Yeung, C. H., Lane, J. M., Xiao, Q., Saxena, R., Cain, S. W., & Phillips, A. J. K. (2024). Personal light exposure patterns and incidence of type 2 diabetes: analysis of 13 million hours of light sensor data and 670,000 person-years of prospective observation. Lancet Reg Health Eur, 42, 100943.
Fyziologické účinky světla na lidské tělo může ovlivnit jeho věk, protože ve stáří projde na sítnici oka méně světla.
Číslo: 22
Zjednodušené prohlášení
Jak lidé stárnou, čočky jejich očí se zakalují, což může snížit účinky světla na jejich vnitřní hodiny a spánek.
Kontextové informace
Čočka v lidském oku s věkem ztrácí na průhlednosti a to může zmírnit reakci těla na vystavení se světlu.
Seznam literatury
Chellappa, S. L., Bromundt, V., Frey, S., & Cajochen, C. (2021). Age-related neuroendocrine and alerting responses to light. Geroscience, 43(4), 1767-1781.
Gimenez, M. C., Kanis, M. J., Beersma, D. G., van der Pol, B. A., van Norren, D., & Gordijn, M. C. (2010). In vivo quantification of the retinal reflectance spectral composition in elderly subjects before and after cataract surgery: Implications for the non-visual effects of light. J Biol Rhythms, 25(2), 123-131.
Mellerio, J. (1987). Yellowing of the human lens: nuclear and cortical contributions. Vision Res. 27(9), 1581-1587. https://doi.org/10.1016/0042-6989(87)90166-0
Najjar, R. P., Chiquet, C., Teikari, P., Cornut, P. L., Claustrat, B., Denis, P., Cooper, H. M., & Gronfier, C. (2014). Aging of non-visual spectral sensitivity to light in humans: compensatory mechanisms? PLoS One, 9(1), e85837.
Ve fyziologické reakci na světlo jsou značné rozdíly mezi jednotlivými lidmi.
Číslo: 23
Zjednodušené prohlášení
Jak lidé reagují na světlo, se může výrazně lišit.
Kontextové informace
Individuální rozdíly v citlivosti ke světlu ovlivňuje zejména stáří, genetická výbava a chování.
Seznam literatury
Chellappa, S. L. (2021). Individual differences in light sensitivity affect sleep and circadian rhythms. Sleep, 44(2).
Phillips, A. J. K., Vidafar, P., Burns, A. C., McGlashan, E. M., Anderson, C., Rajaratnam, S. M. W., Lockley, S. W., & Cain, S. W. (2019). High sensitivity and interindividual variability in the response of the human circadian system to evening light. Proc Natl Acad Sci U S A, 116(24), 12019-12024.
Výzkum nevizuálních účinků světla
Většina studií týkajících se fyziologických účinků světla byly doposud laboratorní experimenty.
Číslo: 24
Zjednodušené prohlášení
Většina výzkumů účinků světla na lidský organismus se prováděla v laboratoři.
Kontextové informace
Potřebujeme studie zkoumající světelnou expozici v reálném světě.
Seznam literatury
Spitschan, M., & Joyce, D. S. (2023). Human-Centric Lighting Research and Policy in the Melanopsin Age. Policy Insights Behav Brain Sci, 10(2), 237-246.
Potřebujeme studie zkoumající fyziologické účinky světla, které by zahrnovaly pestrou škálu populačních skupin.
Číslo: 25
Zjednodušené prohlášení
Potřebujeme více studií, abychom pochopili, jak světlo ovlivňuje zdraví různých skupin lidí.
Kontextové informace
Většina výzkumů fyziologických účinků světla se zatím soustředila na omezené populace (pouze některé věkové skupiny, etnika či zdravotní stav). Pro budoucí studie je důležité zkoumat pestřejší škálu populací z geograficky odlišnějších oblastí.
Seznam literatury
Johnson, D. A., Wallace, D. A., & Ward, L. (2024). Racial/ethnic and sex differences in the association between light at night and actigraphy-measured sleep duration in adults: NHANES 2011-2014. Sleep Health, 10(1S), S184-S190.
Spitschan, M., & Santhi, N. (2022). Individual differences and diversity in human physiological responses to light. EBioMedicine, 75, 103640.
Fyziologické účinky světla jsou oblastí aktivního výzkumu.
Číslo: 26
Zjednodušené prohlášení
Vědci i nadále zkoumají, jak světlo ovlivňuje tělesné funkce a celkové zdraví.
Kontextové informace
Roste zájem vědců i veřejnosti o působení světla na biologické rytmy, náladu a zdraví lidí. Díky pokrokům ve vědě a technologiích mohou dnes výzkumníci přesněji zkoumat různé vlnové délky a intenzity světla.
Seznam literatury
CIE. (2024). CIE PS 001:2024 CIE Position Statement on Integrative Lighting – Recommending Proper Light at the Proper Time, 3rd Edition. CIE Central Bureau.